Není v našich řadách civilizovaného člověka, který by si nepřál někde bydlet. Každý touží po oné takzvané střeše nad hlavou, a nedá si pokoj, dokud tuto nezíská. Jenže ono není bydlení jako bydlení, a proto si třeba i ti, kteří bydlí doposud u rodičů nebo někde v podnájmu, nedají nejednou pokoje, dokud si nepořídí svůj vlastní byt. Protože až bydlení ve vlastním objektu je možné považovat za dokonalé. Pouze tady je každý svým vlastním pánem, pouze takový byt je určitým majetkem, kterým dotyčný člověk může disponovat.
Jenže sehnat vlastní byt není vůbec snadné. Ba je to obvykle problém, se kterým by se celá řada našinců nedokázala vypořádat vlastními silami. Protože ceny soukromých nemovitostí rostou, a ti, kteří by měli šetřit a současně ještě ze svého příjmu hradit někde nájem do doby, než se na vlastní byt zmůžou, by se také nemuseli nikdy dočkat.
A tak se v mnoha případech kupují vlastní nemovitosti jenom díky hypotéce. Tu si člověk vezme a uhradí s ní značnou část pořizované nemovitosti, a protože už se dnes neposkytují hypotéky na celou cenu takového objektu, zaplatí i část ze svých úspor.
Jenže i to je pro mnohé z nás nezvládnutelné, ani na to kdekdo z nás nemusí mít. Protože příjmy našinců nejednou neodpovídají cenám nemovitostí, jež jsou k mání.
A co si má počít ten, kdo by chtěl bydlet ve svém, ale nedosáhne toho ani s hypotékou? Ten by si měl uvědomit, že je tu i cenově daleko dostupnější možnost. A tou je družstevní bydlení.
A i na takový levnější družstevní byt hypotéka poskytnuta být může. A byť se tu obvykle půjčuje jen menší část ceny takového bytu, zpravidla maximálně polovina, a i když je tato půjčka o něco dražší než klasická hypotéka na vlastní byt, protože je to tu problematičtější s vlastnickými právy, může to být pro leckoho dostupná alternativa, která mu umožní žít skoro jako ve vlastním bytě. A proto se těší tato hypotéka takové popularitě.