Česká republika je souhrnem tří základních historických územních celků – země České, Slezska a Moravy. Každý z nich je osobitý a vytváří své vlastní kulturní dědictví naší země. Z tohoto pohledu je zajímavé zavítat do míst, která tvoří předěl, být zkrátka tam, kde se vzájemně prolínaly odlišné životní styly. Tam, kde se odlišnosti projevují v architektuře, nářečí, lidových řemeslech a krojích a postoji k umění.
Smetanova Litomyšl
Rodiště hudebního skladatele, jehož cyklus symfonických básní Má vlast uchvátí i příležitostného posluchače vážné hudby, zaujímá strategickou polohu na rozhraní Moravy a Čech. Svou vizáží tak trochu připomíná pražské křivolaké uličky na malé Straně, dominantní je pak především náměstí s podloubím a raně renesanční zámek obdélníkového půdorysu s vnitřními arkádami.
Můžete se nechat okouzlit zahradou ve francouzském stylu z 18. století, vyzdobenou barokními a klasicistními sochami ztvárňujícími významné mytologické výjevy – Boha Apollona a Plutona a mnohé další. Z téže doby pochází i anglický krajinný park s vodní kaskádou v umělém korytu. Zajímavé je i tzv. Portmoneum, jde o dům sběratele umění pana Portmana, jehož přítel malíř a grafik Josef Váchal jeho příbytek vyzdobil zvláštními nástěnnými freskami.
Telč
Malebná krajina Novohradských hor je předělem mezi jihočeským regionem a Českomoravskou vrchovinou. Jestliže se do tohoto „zapomenutého“ koutu republiky vydáte, zaujme vás nedotčená kopcovitá oblast, řídce osídlená, s absencí průmyslu, přezdívána často dle místních poměrů jako Česká Kanada. Z Jindřichova Hradce se vydejte směrem na východ, necelých 40 kilometrů odtud se vyjímá překrásné rozsáhlé náměstí vyzdobené renesančními fasádami průčelí domů a nekonečným podloubím. Okouzlí vás zvláštní fluidum městského celku, který jakoby se vymykal současnému modernímu pojetí života, všechno je tu jaksi zpomalené, poklidné, ostatně jako většina míst Vysočiny.